Pokud již delší dobu pokukujete po pejskovi určité rasy, jistě jste se setkali s pojmy „papírový“ a „bezpapírový“ pes. Mnozí si řeknou: Chci „jen“ parťáka do života, nepotřebuji tedy psa s papíry, stačí mi ten bez. Ale ony ty „papíry, tedy Průkaz původu, zkráceně jen PP, jsou o něčem zcela jiném, než o výstavách a nejvyšších psích soutěžích. Tady jde o zdraví!
Pejsek s průkazem původu
Průkaz původu vydávají jednotlivé kynologické organizace a mimo jiných oficiálních údajů se na něm bude nacházet také razítko plemenné knihy. PP tak dostanou pouze chovatelské stanice řádně zapsané u těchto organizací a majitel štěňátka má tak mnoho jistot. Rodiče štěňátka totiž musí být zapsáni jak v plemenné knize, tak u kynologické organizace, která hodnotí standard a zdraví obou jedinců. U standardu se hodnotí nejen vzhled, tedy, že se jedná o typického jedince daného plemene, ale také povaha, kdy pes nesmí být ani ustrašený, ani agresivní apod.
Pro uchovnění musí oba jedinci podstoupit různé zdravotní testy, aby se vyloučily dědičné choroby. Mezi nejčastější patří kontrola kyčelních a loketních kloubů či oční choroby.
Pejsek bez průkazu původu
V případě koupě štěňátka bez PP, které bývá často jen o pár tisícovek levnější, jdou všechny tyto kontroly a standardy zdraví a povahy zcela stranou. A přesto, že se štěňátko může zdát na první pohled v pořádku, se velice záhy mohou objevit více či méně závažné zdravotní či povahové problémy. Doma se tak náhle místo veselého mladého psa choulí bolavé klubíčko nervů. A ušetřené peníze z koupě už jsou dávno utracené za veterinu a „neschopné trenéry“.
Navíc u bezpapírového pejska nemáte nikdy jistotu biologických rodičů. Z krásného štěňátka zlatého retrívra vám tak záhy může vyrůst kudrnatý kříženec.
Pokud jste se tedy rozhodli pro konkrétní plemeno, nešetřete pár tisícovkami při jeho pořízení, vždyť za psa po celý jeho život utratíte mnohem víc. V konečném součtu tím ušetříte spoustu budoucích výdajů a ještě více starostí svých i těch psích.
