Pikardský ovčák

(Berger Pikard, Berger de Pikardie, Pikardy Shepherd)

Povaha plemene

Pikardský ovčák je pastevecký a hlídací pes. Je inteligentní a plný energie. Je bezmezně věrný svému pánu a milý k dětem. Výchova není úplně jednoduchá, protože tento pes má svou hlavu a je náladový. Je třeba k němu přistupovat s přátelstvím a tolerancí, nikoliv tvrdě za každou cenu. Štěně je potřeba ihned začít zespolečenšťovat, tedy brát do různých prostředí a situací, aby dospělo v klidného a vyrovnaného psa. Je to tvor poměrně uštěkaný, což asi neuvítají blízcí sousedé. K cizím lidem si pikardský ovčák zachovává menší odstup a bývá ostražitý, proto není vhodný pro canisterapii. O pánovu přízeň se nerad dělí s ostatními psy, s dalšími domácími zvířaty (stejně jako s dětmi) ale nemá problémy. Díky husté srsti je odolný vůči nepřízním počasí a snese pobyt venku.

Popis pikardského ovčáka

Pikardský ovčák je silný svalnatý pes střední velikosti, měří v kohoutku 60 až 65 cm, fena pak 55 až 60 cm. Psi váží přibližně 30 až 34 kg, feny 27 až 31 kg. Hlava je co do své velikosti v harmonii s tělem. Má vysoko posazené uši, které jsou u kořene široké. Oči jsou tmavé, střední velikosti. Pikardský ovčák by se neměl tvářit nedůvěřivě ani zle. Srst je středně dlouhá, tvrdá, hustá a hrubá. Nepřiléhá, takže vypadá přirozeně nedbale a rozcuchaně. Zbarvení je šedé, šedočerné, šedomodré, šedočervené a světlé nebo tmavší narůžovělé. Bílá není žádoucí, ale toleruje se v malém množství na končetinách a hrudníku. Pikardský ovčák se dožívá 12 až 14 let.

Klasifikace FCI

Mezinárodní kynologická federace (FCI) řadí pikardského ovčáka do skupiny I. – Ovčáci a honáčtí psi kromě švýcarských salašnických psů, sekce 1 – Ovčáci s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je BPI. Původním využitím je to pastevecký pes (shánění ovcí), hlídač. Dnes je to hlídač a společník.

Základní péče o psa

Pikardský ovčák musí mít dostatek pohybu. Na zkrocení jeho temperamentu a nevybité energie je ideální běh u kola, plavání, psí sporty, jako flyball či obratnost. Nemá ale soutěžní ambice, takže z něj žádný sportovní šampion nejspíš nebude. Jinak to ale není náročné plemeno, a pokud mu zajistíme dostatek vyžití, bude nám velmi milým a klidným kamarádem. Srst stačí jednou za čas pročesat řídkým hřebenem. Nesmí se trimovat (vytrhávat).

Historie plemene pikardský ovčák

Jedná se o nejstaršího francouzského ovčáka – existence plemene je doložena už v 9. století. Prapředkové pikardského ovčáka přišli coby pastevečtí psi do Evropy spolu s Kelty již v 1. tisíciletí před naším letopočtem. Pikardský ovčák je vzdáleným příbuzným ostatních francouzských ovčáckých psů – briarda a beaucerona. Pro pastevce byl šikovným a velmi užitečným pomocníkem. Ještě dnes je pro práci se stádem využíván v oblasti severní Francie. Není ale tolik rozšířen jako briard a beauceron. Během 2. světové války málem vyhynul, naštěstí se jej několika chovatelským nadšencům podařilo zachovat. U nás, a vlastně v celé východní Evropě, je to téměř neznámé plemeno, větší počet těchto psů se vyskytuje v severní Francii (v kraji kolem města Pa-de-Kale), Belgii, Holandsku a Německu.

VIDEA plemene pikardský ovčák

Pro videa s plemenem pikardský ovčák klikněte ZDE