Jezevčík dlouhosrstý

(Dachshund, Dackel, Teckel)

Povaha plemene

Jezevčík je inteligentní, vynalézavé a charakterní plemeno. Není nejposlušnějším psem a dokáže být značně umíněný. V akci je velmi odvážný, tvrdý a vytrvalý. V rodinném prostředí má rád pohodlí a vyžaduje pozornost. Je velmi citlivý a tvrdá slova jej zraňují. Lpí na svých pánech a není rád sám. Když jej popadne lovecká vášeň, klidně se vydá na průzkum a na pána se neohlíží. Většina jezevčíků byť jsou živí a aktivní, nedělají zbytečný rozruch. Při neznámých zvucích začne hlasitě štěkat. Má vynikající čich. U jezevčíka je jeho rodina na prvním místě. Cizí lidi ignoruje a chová se k nim rezervovaně. K dětem má dobrý vztah, ale rozhodně ze sebe nenechá dělat hračku. Se psy vyhází dobře, hájí si však také svoje území. Pokud se s domácími zvířaty seznámí jako štěně, nemá s nimi později problém.

Popis dlouhosrstého jezevčíka

Dlouhosrstý jezevčík se vyskytuje ve třech velikostech:

• Standardní – obvod hrudníku 35 cm, hmotnost 7-9 kg
• Trpasličí – obvod hrudníku 30-35 cm, hmotnost 5-7 kg
• Králičí – obvod hrudníku méně než 30 cm, hmotnost kolem 4 kg

Průměrná délka života je 13-15 let. Dlouhá hlava se směrem ke špičce nosu rovnoměrně zužuje, ale není špičatá. Vysoko nasazené uši jsou zakulacené a visí těsně u tváří. Oči jsou středně velké a oválné a nesmějí mít pichlavý výraz. Dlouhosrstý jezevčík má nůžkový nebo klešťový skus. Jezevčík má rovný hřbet a dlouhou, širokou záď. Ocas je nasazen v prodloužené linii hřbetu. Břicho je mírně vtažené. Srst dlouhosrstého jezevčíka je dlouhá, hedvábně lesklá a hladká. Barva je červená, černá s rezavými znaky nebo tygrovaná či žíhaná.

Klasifikace FCI

Jezevčík dlouhosrstý patří podle klasifikace FCI do skupiny 4 – Jezevčíci s pracovní zkouškou.

Základní péče o psa

Srst dlouhosrstého jezevčíka stačí pravidelně česat obzvláště v místech, kde se tvoří chuchvalce. Pravidelně prohlížejte uši, odstraňujte přebytečné chlupy, abyste zabránili zánětu. Většina jezevčíků je velmi mlsných a mají velký sklon k tloustnutí. Tlustý jezevčík, znamená nemocný jezevčík. Nadváha velmi zatěžuje dlouhý hřbet a přináší sebou spoustu zdravotních problémů. Proto jim nedávejte více jídla, než potřebují. Jezevčík je značně tvrdohlavý a potřebuje proto důslednou výchovu. I když nepatří k nejposlušnějším, pokud budete dostatečně trpěliví je schopen se hodně naučit. Nikdy však od něj nečekejte stoprocentní poslušnost. Tomuto plemeni se doporučuje dostatečný pohyb, aby si udržel pevné svalstvo. Jezevčík zdaleka ne vždy respektuje hranice svého teritoria, proto by měl být pozemek oplocen. Kvůli svému dlouhému hřbetu se příliš nehodí pro psí sporty.

Historie plemene jezevčík

Psi s dlouhým tělem a krátkýma nohama se objevovali na stěnách chrámů ve starém Egyptě. Dále můžeme najít hliněné sošky podobné jezevčíkům pocházející z Peru, Mexika, Řecka nebo Číny. V římských vykopávkách byly nalezeny pozůstatky podobné těmto psům. Dlouhosrstí jezevčíci vznikli asi v 15. století v Německu zkřížením původních hladkosrstých jezevčíků se španěly. Roku 1888 byl založen klub milovníků jezevčíků a ustanoven první standard.

VIDEA plemene jezevčík dlouhosrstý

Pro videa s plemenem jezevčík dlouhosrstý klikněte ZDE