Italský volpino

(florentský volpino, Volpino Italiano, Cane de Quirinale, Volpino di Firenze)

Povaha plemene

Italský volpino je stejně jako ostatní špicové výborný hlídač. Pokud zaregistruje cizince, hlasitě štěká a neváhá se i postavit na obranu svého pána. Je překvapivě udatný a neohrožený a umí také dát patřičně najevo, když se mu něco nelíbí. V mládí je potřeba dobrá socializace a důsledná výchova štěněte, jinak začne být přirozeně dominantní a může i napadat. Dobře socializovaný pes je poslušný, rád se učí, je hravý, veselý a vždy plný energie. Na svou rodinu je velmi fixován a miluje ji.

Popis italského volpina

Je to pes z rodiny špiců, malý, kompaktní s harmonickou, kvadratickou stavbou těla a dlouhou odstávající srstí. Italský volpino měří v kohoutku 27 až 30 cm, fena je o něco menší. Váha bývá kolem 4,5 kg. Hlava má jehlanovitý tvar a lebka je delší než tlama. Nosní houba je vlhká, černá s dobře otevřenými nozdrami, tlama je zašpičatělá, nosní hřbet rovný, pysky krátké s černými okraji, zuby bílé, nepříliš silné s nůžkovým, nebo klešťovým skusem. Oči má italský volpino kulaté, otevřené s tmavě okrovou duhovkou. Uši jsou krátké, vztyčené, trojúhelníkovité, nasazené vysoko a blízko sebe. Krk je dlouhý asi jako hlava, hřbetní linie je rovná, záda mírně klesající. Hrudník dosahuje k loktům, žebra jsou dobře klenutá, břicho jen mírně vtažené. Ocas je stále stočený nad hřbetem a je dobře osrstěný. Srst je dlouhá, hustá, rovná a odstávající i na místech s menším osrstěním. Barva může být bílá, nebo červená, přijatelná je ještě barva šampaňského. Italský volpino se může dožít až 15 let.

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je italský volpino zařazen do skupiny V. – Špicové a primitivní plemena, sekce 4 – evropští špicové, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je IV. Využitím je to hlídací a společenský pes.

Základní péče o psa

Italský volpino je velmi zdravé plemeno, nejsou známé žádné genetické choroby, jimiž by trpěl. Srst je nutné pravidelně kartáčovat. Není potřeba ho často koupat, protože má pak tendenci nadměrně línat. Jeho hladká dlouhá srst přirozeně odpuzuje nečistoty.

Historie plemene italský  volpino

Původ tohoto plemene spadá až do doby bronzové, jak dokládají kosterní pozůstatky nacházené kolem kůlových příbytků lidí a v rašeliništích až šest tisíc let starých. Italský volpino je tedy potomkem tehdejších evropských špiců, stejně jako třeba německý špic. Někdy je německý špic mylně označován za předchůdce italského volpina, ale skutečnost je taková, že to jsou blízcí příbuzní se stejnými předky. Italský volpino byl velmi oblíben jak u italské šlechty, tak u prostého lidu, který si cenil jeho hlídačských schopností. Často doprovázel povozy s vínem a ohlašoval každé setkání s cizincem. Největšího rozmachu dosáhl jeho chov v první polovině 19. století, zejména ve Florencii a v Římě. Po 2. světové válce však plemeno z neznámých důvodů téměř zaniklo (v roce 1965 bylo evidováno pouze pět jedinců), v roce 1984 se podařilo vyhledat zbylé jedince a chov se opět rozmáhá. Stále je ale velmi vzácný. U nás nebyl v roce 2008 evidován žádný jedinec, ve světě jsou jich asi dva tisíce.

Zajímavost: Italského volpina vlastnil například i Michelangelo.

VIDEA plemene italský volpino

Pro videa s plemenem italský volpino klikněte ZDE