Istrijský hrubosrstý honič

(Istarski Oštrodlaki Gonič, Istrian Wire-Haired Scent Hound, barbini)

Povaha a charakter

Istrijský hrubosrstý honič je prvotřídní lovecký honič, který se nejčastěji používá pro lov lišek a zajíců, nebo pro dohledávání poraněné zvěře. Při lovu je velmi zaujatý až vášnivý a vyniká zejména zvláštním hlubokým hlasem, díky kterému je lovcem dobře rozpoznatelný. Dobře snáší jakékoliv počasí. Jeho povaha je klidná, vyrovnaná, je to poslušný, temperamentem středně živý pes.

Popis istrijského hrubosrstého honiče

Je to středně velký pes téměř čtvercového formátu, jehož tělesná stavba mu umožňuje pohyb i v obtížném terénu. Výška v kohoutku je 46 až 58 cm u psa a kolem 50 cm u feny. Průměrná váha podle standardu je 20 kg, ale existuje zde rozmezí 4 kg nahoru i dolů.

Istrijský hrubosrstý honič má dlouhou hlavu s mírně vyklenutou mozkovnou a širokým čelem. Má silnou, hranatou čenichovou partii s hustým vousem, velký, široký nos s černou houbou, silné zuby s nůžkovým skusem a nepříliš silné, těsně přiléhající pysky. Oči jsou velké, s tmavou duhovkou a mohutným, hustým obočím. Uši jsou dlouhé, nepříliš silné, přiléhající k lícím. Tělo má hřbetní linii klesající směrem k zádi s málo výrazným kohoutkem, pevným, širokým hřbetem, krátkými a svalnatými bedry a širokou zádí. Hrudník je široký a hluboký, žebra dobře klenutá a břicho mírně vtažené. Ocas je nasazen poměrně nízko, u kořene je silný, směrem ke špičce se zužuje a je mírně zahnutý vzhůru. Hrudní i pánevní končetiny jsou silné s úzkými, kočičími tlapkami a silnými drápy.

Krycí srst má istrijský hrubosrstý honič tvrdou, dlouhou zhruba 5 až 10 cm, matnou, nikdy kudrnatou nebo zvlněnou. Podsada je krátká a hustá. Celkově je srst rozježená, nepřiléhavá, ale bez dredů. Základní barva je čistá bílá s oranžovýma ušima a skvrnami, nebo stříkáním po těle, nejčastěji u ocasu. Oranžově stříkané uši jsou známkou čisté rasy. V průměru se dožívá 12 let.

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je istrijský hrubosrstý honič zařazen do skupiny VI. – Honiči, barváři a plemena příbuzná, sekce 1.2 – střední honiči, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je IHH. Využitím je to lovecký pes, špičkový honič, zejména na lišky a králíky.

Základní péče o psa

Istrijský hrubosrstý honič má rád pohyb a miluje dlouhé a pravidelné vycházky. Jeho srst nepotřebuje žádnou zvláštní péči, pouze občas vykartáčovat, především v době línání.

Historie plemene istrijský hrubosrstý honič

Istrijský hrubosrstý honič vznikl křížením istrijského krátkosrstého honiče a vandejského tritona v Chorvatsku zhruba v polovině 19. století. Cílem šlechtění bylo získat loveckého psa s výrazným hlasem. Na rozdíl od krátkosrstého honiče se o něm však vyskytuje minimum dobových materiálů. Zřejmě byl méně oblíben pro svůj jakoby neupravený vzhled. Poprvé byl vystaven ve Vídni v roce 1866. Během 1. světové války však plemeno málem zaniklo, a stejně tak po rozpadu Jugoslávie se jeho stavy podstatně snížily. Dnes se ve Slovinsku jeho počty zase zvyšují. Istrijský hrubosrstý honič byl od roku 1924 zapisován do chorvatské plemenné knihy, v roce 1948 bylo plemeno uznáno FCI a v roce 1969 byl ustaven první standard.

VIDEA plemene istrijský hrubosrstý honič

Pro videa s plemenem istrijský hrubosrstý honič klikněte ZDE