Český strakatý pes

(Horákův laboratorní pes)

Povaha a charakter

Český strakatý pes je příjemný, nenáročný a skromný společník, který je přizpůsobivý a zvykne si jak na početnější rodinu, tak i na jednoho páníčka. Je to temperamentní hlídač, který ale není agresivní. Má mírnou a přátelskou povahu, dobře se sžije se i s ostatními zvířecími obyvateli domova. Vzhledem ke svému původu je zvyklý žít ve smečkách. Není náročný na potravu. Má rád pohyb, ale umí žít i v bytě. Český strakatý pes se snadno stane veselým a věrným rodinným kamarádem. Dosud není příliš rozšířený, jeho obliba ale stále stoupá.

Popis českého strakatého psa

Český strakatý pes zaujme svým příjemným vzhledem chytrého „voříška“. Je středně velký a má souměrnou stavbu těla. V kohoutku měří 40 až 50 cm, váží od 15 do 20 kg. Hlavu má český strakatý pes klínovitou s mírným stopem. Má silné čelisti a nůžkový skus. Občas nemusí mít plný počet zubů, není to však pokládáno za vadu. Má hnědé oči mandlového tvaru. Uši mají trojúhelníkový tvar a přiléhají k lícím. Krk není příliš dlouhý a je přiměřeně silný.

Tělo má válcovitý tvar s přiměřeně hlubokým hrudníkem. Břicho je mírně vtažené. Středně dlouhý ocas nosí český strakatý pes nad úrovní hřbetu a je šavlovitě zahnutý směrem nahoru. Má silné, přiměřeně osvalené končetiny s nepříliš velkými „kočičími“ tlapkami. Pohybuje se plynule a elegantně. Srst může mít český strakatý pes krátkou a přilehlou, nebo dlouhou a mírně vlnitou. V obou variantách s podsadou. U dlouhosrsté varianty je srst delší okolo uší, na prsou, na hrudníku a kolem krku tvoří jakýsi límec. I co se týče zbarvení, existují dvě varianty: černo-žluto-bílá s tmavýma očima a tmavým čumákem a hnědo-žluto-bílá se světlejšíma očima i čumákem. Ideální poměr mezi bílou a barevnou plochou je 1:1. Bílé plochy musí být tečkovány.

Klasifikace FCI

Český strakatý pes dosud nebyl uznán Mezinárodní kynologickou organizací (FCI). Jeho zkratka pro ČR je CSP. Je to společenský pes vhodný na venkov i do města. Jeho využití je především jako hlídač a dobrý společník.

Základní péče o psa

Český strakatý pes není náročný, ale potřebuje pohyb. Může žít i v bytě, ale vyžaduje dlouhé procházky, jinak může zlenivět. Je pro něj proto vhodnější sportovně založený páníček. Má rád procházky do přírody a rád si hraje s ostatními psy. Vzhledem k husté podsadě snáší dobře i chladnější počasí. Krátkosrstý český strakatý pes nepotřebuje téměř žádnou údržbu srsti, jeho dlouhosrstá varianta je pochopitelně náročnější. Je potřeba jej pravidelně pročesávat.

Březost probíhá bez problémů. Může se u nich objevit dědičné zatížení – např. chybějící zuby nebo epilepsie, která na nich byla zkoumána. Při vhodné léčbě však i nemocní psi mohou prožít hezký život. Epilepsie je choroba mezi psy obecně poměrně rozšířená.

Historie plemene český strakatý pes

Český strakatý pes má poněkud netradiční původ. Byl totiž vyšlechtěn v 50. letech v českých laboratořích a jeho tvůrcem je František Horák, „tatínek“ českého teriéra. Jako základ byl použit kříženec německého ovčáka a kříženec foxteriéra, později byl přikřížen německý hladkosrstý ohař. Český strakatý pes byl vyšlechtěn pro potřeby Biologického ústavu ČSAV, kde sloužil k farmakologickým pokusům např. ke studování epilepsie. V 60. letech byl tento pes zaregistrován jako „Horákův laboratorní pes“. Na přelomu 80. let přešlo toto plemeno psa do rukou chovatelů, kteří jej zachránili od vyhynutí. V této době získal také svůj nynější název.

VIDEA plemene český strakatý pes

Pro videa s plemenem český strakatý pes klikněte ZDE