Ztráta milovaného psa je pro mnoho lidí naprosto zdrcující. Často bývá bolest stejně silná, ne-li větší než při smrti blízkého člověka. Přesto není tento smutek vždy společností vnímán stejně. Když zemře babička, maminka nebo jiný příbuzný, lidé nám kondolují, objímají nás a projevují soucit. Ale pokud oplakáváme psa, mnozí to nedokážou pochopit.

Lidé, kteří doma nikdy psa neměli, často nerozumí tomu, proč tolik truchlíme. Říkají: „Kup si nového.“ Ale nechápou, že pes nebyl jen mazlíček – byl plnohodnotným členem rodiny. Byl zdrojem lásky, oporou, společníkem v dobrých i zlých časech. Pro některé byl pes dokonce náhradou za dítě, které nemohli mít.

Jeho smrt zároveň rozbije i naši každodenní rutinu. Najednou není komu podat léky, s kým chodit ven, koho krmit. Je normální cítit prázdno. A je v pořádku plakat a prožívat smutek. Truchlení má své fáze – a u každého probíhají trochu jinak.

1. Fáze popření

Pokud pes zemře nečekaně, může nás zasáhnout šok. Mozek situaci odmítá přijmout. Když pes dlouho bojuje s nemocí, i tak se často upínáme k naději, že se uzdraví. Každé malé zlepšení vnímáme jako zázrak, a nechceme připustit pravdu.

2. Fáze vzteku

V této fázi se dostavuje hněv – na veterináře, rodinu i na sebe. Máme pocit, že někdo selhal. Že jsme mohli udělat víc. Že jsme měli být pozornější, rychlejší, důslednější. Tento vnitřní boj je součástí truchlení.

3. Fáze smutku a deprese

Začínáme si naplno uvědomovat ztrátu. Cítíme hluboký smutek, úzkost, beznaděj. Může se objevit apatie, ztráta chuti k jídlu a neutišitelný pláč. Tato fáze je důležitá – umožňuje nám skutečně prožít bolest a posunout se dál.

4. Fáze přijetí

V poslední fázi začínáme bolest postupně zpracovávat. Neznamená to, že už nesmutníme – ale dokážeme s tímto zármutkem žít. Mnozí lidé v této fázi začnou přemýšlet o adopci nového pejska. Ne jako náhrady, ale jako pokračování lásky, kterou mají v srdci.

Jak pomoci sobě i ostatním

Stárnutí a smrt psa je pro každého majitele těžkou životní zkouškou. Pokud sami procházíte touto ztrátou, nebo vidíte, že někdo ve vašem okolí se se smrtí psa trápí, buďte nablízku. Někdy stačí být oporou, naslouchat, obejmout. V tuto chvíli vás potřebují víc, než si myslíte.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5]