Artoisský honič

(Artéský honič, Pikardský honič, Chien d´Artois, Artois Hound)

Povaha plemene

Artoisský honič je společenský pes, který velmi dobře snáší život ve smečce. Je povahově vyrovnaný s jemným, laskavým až něžným charakterem. Při lovu je velmi vytrvalý a dokáže hlásit zajíce třeba hodinu i ve špatném počasí. Má charakteristicky vysoký hlas, který je slyšet na velkou vzdálenost a patří k nejzajímavějším v psí říši. Není nejrychlejší, ale vše vyvažuje svojí houževnatostí a nebojácností, s níž se dokáže postavit třeba i kanci. Navíc je velmi otužilý a může pracovat za jakéhokoli počasí v lese, houštinách i na pláních.

Popis artoisského honiče

Artoisský honič je svalnatý, dobře stavěný pes. Není příliš dlouhý, poměr délky k výšce je zhruba 1:1. Výška v kohoutku je stejná u obou pohlaví a dosahuje 53 až 58 cm. Průměrná váha je 28 až 30 kg. Mozkovna je široká a silná, poměrně krátká a ze shora zploštělá, čenichová partie je čtvercová s velkým, černým nosem s dobře otevřenými nozdrami, nosní hřbet je rovný, spodní pysk je překrytý horním a zuby mají nůžkový skus. Oči má artoisský honič tmavě hnědé, okrouhlé a posazené nepříliš blízko u sebe. Uši jsou zavěšené zhruba ve výšce očí a jsou široké, ploché a jemné, dosahující až ke špičce nosu. Krk má silný, hřbet široký a pevný, mírně klenutá žebra, hluboký, dlouhý hrudník, který dosahuje až k loktům. Ocas je srpovitě nesený, nepřetočený dopředu a je také silný. Hrudní i pánevní končetiny jsou silné a dobře osvalené. Pohyb působí snadným a pravidelným dojmem. Artoisský honič má krátkou, přiléhavou srst s trikolórním zbarvením. Barvy jsou tmavě pálená, přecházející k zaječímu odstínu s pláštěm nebo s velkými plotnami. Průměrná délka života je 12 až 14 let.

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je artoisský honič zařazen do skupiny VI. – Honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.2 – Honiči střední velikosti, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka pro ČR je AH. Původním využitím to byl lovecký pes, dnes lovecký pes a společník.

Základní péče o psa

Artoisský honič vyžaduje dostatek pohybu a pravidelné, dlouhé vycházky za každého počasí. Je zvyklý žít ve smečce, proto když je sám, může trpět. Srst je třeba občas vykartáčovat a vyčistit, jinak tento pes nepotřebuje žádnou specifickou péči.

Historie plemene artéský honič

Již v době Jindřicha IV. a Ludvíka XIII. bylo ve Francii toto plemeno mimořádně oblíbené při štvanicích. Bylo dokonce považováno za nejlepší plemeno pro lov zajíců. Postupem doby ale docházelo k prokřížení s jinými plemeny a koncem 19. století bylo už velmi obtížné najít čistokrevné jedince. Přestože byly snahy o zachování plemene, byly vždy neúspěšné a po 2. světové válce se mělo za to, že plemeno zcela vymizelo. Naštěstí se v 70. letech dvacátého století jistý pan Andréchy v kraji Somme rozhodl o rekonstrukci plemene a díky jeho úsilí si artoisský honič opět dobývá místo na slunci. Nyní je používán k lovu se střelnou zbraní.

VIDEA plemene artoisský honič

Pro videa s plemenem artoisský honič klikněte ZDE