Povaha plemene

Velššpringršpaněl by se dal považovat za opravdového šlechtice s modrou krví. Pro svou charakteristickou veselost a hravost se hodí zejména k dětem, není ani bázlivý a už vůbec ne agresivní. Příroda mu nadělila klidnou a milou povahu, nechybí mu ani inteligence. Velššpringršpaněl se snadno učí. Občas bývá trochu svéhlavý, ale není to nic, co by se nedalo správným výcvikem napravit, potom se stává většinou na slovo poslušným. Přesto si uchovává výrazný temperament a jen tak snadno ho neunavíte. Je velice živý a pohyblivý, někdy vás až překvapí svou odolností, která je tomuto plemeni opravdu vlastní. Pokud se vyřádí venku ve svém výběhu, ještě lépe pak na dlouhé procházce, kde plně uplatní své slídičské instinkty, u vás doma už nenatropí žádné nepříjemnosti, naopak, váš Velššpringšpaněl si bude vážit chvíle klidu.

Popis velššpringršpaněla

Velššpringršpaněl je pes s pevnou stavbou těla, harmonického vzhledu a kratších nohou. Hlava na dlouhém osvaleném krku přechází v rovnou a hranatou mordu. Oči velššpringršpaněla jsou tmavé, hnědě oříškové a poměrně velké, s upřímným výrazem. Uši se v poměru s hlavou zdají být celkem malé, dobře přiléhají a tvarem připomínají vinný list. Ocas se velššpringršpanělům obvykle krátil. Srst je rovná, hladká až hedvábná, těsně přiléhající k tělu. Srst tohoto psa vyniká hustotou a nikdy nesmí být zvlněná, ani hrubá, nebo drsná. Na končetinách tvoří středně dlouhé praporce, podobné najdeme i na uších a ocase. Toto plemeno připouští pouze bílo-červené zbarvení srsti. Pes má v kohoutku přibližně 48 cm, fena 46 cm. Váha se pohybuje kolem 16 – 20 kg, záleží na tělesných proporcích psa.

Základní péče o psa

Důležité je zastřihávat psovi pravidelně chlupy kolem zvukovodu, aby se netvořily záněty, ale nevynecháváme ani vnější stranu ucha. Nevyhnete se ani občasné návštěvě trimovacího salonu pro úpravu srsti (2x až 4x do roka). Srst velššpringršpanělů se upravuje stříháním na tlapkách mezi prsty, uších, krku a hrudi, aby se zvýraznily znaky plemene. Doporučuje se však navštívit odborníka.

Výcvik těchto psů nebývá složitý, snažte se co nejdříve naučit vaše štěňátko přivolávání, lovečtí psi s ním často mívají potíže. Při výcviku používejte hodně svůj hlas a často psa chvalte, buďte vždy důslední. Z celého srdce miluje vodu, je i dobrým plavcem. Vždy byl používán k plašení a přinášení pernaté zvěře, je vhodný pro lovecké účely. Díky tomu, že nebyl křížen s jinými plemeny si zachoval dokonalé smysly a mimořádně vyvinuté lovecké vlastnosti slídiče. Konkrétně toto plemeno se však používá převážně jako pracovní, doporučuje se tedy lovecký výcvik. Ten potřebujete i pokud chcete psa pro chov.

Historie plemene velššpringršpaněl

První zmínky o plemeni nepřicházejí, jak by se mohlo z názvu zdát, ze Španělska, ale z Anglie. Tam se předci dnešních španělů dostali pravděpodobně z jižní Evropy, a to možná už před dvěma tisíci lety. První zmínka o nich pochází z Walesu, jejich původ odvozujeme od starých bretaňských dlouhosrstých ohařů. Svou charakteristickou červenou barvou se mohli chlubit již v 16. století, ale specializovaný chovatelský klub byl založen až po roce 1900. V té době vypadal Velššpringršpaněl již tak, jak ho známe i dnes, jen jméno se lišilo – Welsh Cocker. Velššpringršpaněl ho nazýváme až od jeho oficiálního uznání v roce 1902. Velššpringršpaněl je chován nejen v Británii, ale i v USA nebo Kanadě, do České republiky se dostal až v roce 1963.

VIDEA plemene velššpringršpaněl

Pro videa s plemenem velššpringršpaněl klikněte ZDE