Grónský pes

(Grönlandshund)

Povaha plemene

Grónský pes je samostatný, inteligentní, vyrovnaný, dominantní, tvrdý sám k sobě, svéhlavý, nesmírně energický a temperamentní. Nesnáší samotu, má rád společnost lidí, není však vhodný do rodiny ani jako hlídací pes. Nesnese se s kočkami a jinými domácími zvířaty, s ostatními psy vychází v celku dobře. Tento pes potřebuje velké množství pohybu a aktivit k vybití přebytečné energie. Při nedostatku pohybu má sklony utíkat. Nejvhodnější využití grónského psa je tažení saní. Je velmi svéhlavý a proto těžko vychovatelný, vyžaduje pevnou ruku. Je uzpůsoben životu v zimě, proto se nesmí příliš namáhat v teplotách převyšujících 15ºC.

Popis grónského psa

Minimální kohoutková výška psa je 60 cm, pro fenu platí 55 cm, maximální výška není stanovena. Váha psů by měla být v rozmezí 25 až 32 kg, fen 15 až 25 kg. Lebka je mírně klenutá a široká, nejširší v části mezi ušima. Stop je zřetelný, ale ne příliš výrazný. Čenich je velký a tmavý, v období zimy se může zbarvit do růžova. Tlama je u kořene široká, směrem k nosu se zužuje, ale není špičatá. Oči grónského psa jsou tmavé, někdy v barvě srsti, jsou mírně šikmé, nejsou zapadlé ani vystupující. Uši mají trojúhelníkovitý tvar a zaoblené špičky, jsou poměrně malé a vždy pevně vztyčené. Trup je o málo delší než kohoutková výška. Hrudník je hluboký a široký, ne sudovitý. Břicho může být mírně vtažené. Hrudní končetiny má grónský pes rovné, silné, bohatě osvalené. Poměrně velké tlapy jsou mohutné a kulaté, polštářky a drápy pevné a silné. Tlapy jsou mohutné a silné, polštářky jemně zaoblené a pevné, drápy silné. Vysoko nasazený ocas má být silný a huňatý, zatočený nebo mírně stočený nad hřbetem. Hustá, rovná a hrubá srst nesmí být zvlněná, podsada je jemná a velmi hustá. Na hlavě a končetinách je srst krátká, na zbytku těla je delší a bohatší. Na spodní straně ocasu je srst nejdelší, to dodává huňatý vzhled. Přípustné jsou všechny barvy i kombinace, kromě albinotické čistě bílé. Pohyb je harmonický, neúnavný a plynulý.

Klasifikace FCI

Grónský pes patří podle standardu FCI do skupiny V. – Špicové a primitivní typy, sekce 1 – Severská tažná plemena.

Základní péče o péče

Srst grónského psa nevyžaduje příliš péče, jen v období línaní je třeba psa vyčesávat hustým kartáčem, tím se ze srsti odstraní uvolněné chlupy. Délka drápů se má udržovat těsně nad úrovní země.

Historie plemene grónského psa

Grónský pes je jedním z nejstarších plemen na světě. V 17. století byl převezen ze Sibiře do Grónska. Byl využíván Eskymáky při lovu a transportu. Byl chován pro svou sílu, mohutnost, odolnost a vytrvalost, v úvahu byl však brán i jeho atraktivní vzhled.

VIDEA plemene grónský pes

Pro videa s plemenem grónský pes klikněte ZDE