Boxer německý

(Deutscher Boxer)

Povaha plemene

Jako jediné služební plemeno bývá bezvýhradně doporučován do rodin s dětmi. Těm dokáže být tím nejlepším společníkem. V případě potřeby ale dokáže být náležitě ostrý, německý boxer je výborným obranářem. Boxer je pes pevných nervů, sebevědomý, vyrovnaný, veselý, přátelský, inteligentní, učenlivý, zvědavý, spontánní, ostražitý, bouřlivý, čestný, stále v dobré náladě, velmi živý a pohyblivý, oddaný své rodině. Může však být i záludný, nespolehlivý, někdy zbabělý a méně často i agresivní, pokud nemá zkušený a pevný výcvik. Perfektně vychází s dětmi a dobře vychovaný a zespolečenštělý boxer nebude mít problémy ani při kontaktu s ostatními psy nebo s domácími zvířaty. Boxer bude vždy hlídat svou rodinu a pozemek a velmi bouřlivě přivítá návštěvu. Má velké kouzlo osobnosti, jedinečnou mimiku a je schopen udělat cokoliv, jen aby svého pána potěšil. Jediným nedostatkem je, že u tohoto psa dosud přetrvávají vrozené divoké pudy. Potřebuje hodně pohybu a volnosti, pokud je nemá, má sklony utíkat.

Popis německého boxera

Psi měří v kohoutku 57 – 63 cm, feny 53 – 59 cm. Hmotnost psů je přibližně 30 kg a fen okolo 25 kg. Německý boxer má širokou a mohutnou tlamu s lehce vyhrnutým čenichem, ale hřbet nosu nesmí být výrazně zamáčknutý do čela, čenich je černý, čelo vypouklé, oči a víčka tmavá. Uši se u boxerů již nekupírují, jsou spíše menší, vysoko posazené přiléhající k lícím. Boxer je středně velký, hladkosrstý, podsaditý pes krátké a kvadratické stavby těla a silných kostí. Jeho osvalení je suché, silně vyvinuté a plasticky vystupující s velmi hlubokým hrudníkem. Jeho pohyb je živý, plný síly a ušlechtilosti. Nesmí být nemotorný ani těžkopádný, nesmí být ani příliš lehký nebo chrtovitý. Ocas má být vysoko posazený, zalomený. Srst krátká a hladká, celkově přiléhající. Zbarvení různých odstínů plavé, rezavé, tygří s možnými bílými znaky, které by neměly pokrývat více jak třetinu těla. Pohyb boxera je živý, plný síly a patřičné ušlechtilosti. Boxer se v průměru dožívá 11 let.

Klasifikace FCI

Podle FCI patří německý boxer do skupiny 2. – Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 2.1 molosská plemena – dogovití psi. Oficiální zkratka v České republice je BOX. Číslo standardu je 144 / 02.04.2001 (Německo).

Základní péče o psa

Srst nepotřebuje velkou péči, v dobrém stavu ji udrží občasné kartáčování gumovým kartáčem, především v období línání. Drápky německého boxera by se měly udržovat krátké.

Boxer je inteligentní, velmi rád se učí a dokáže se podřídit a přizpůsobit novým situacím, je vhodný pro různé druhy sportu, od výcviku až po obratnost. Potřebuje mnoho pohybu, proto je třeba mu ho zajistit. Není na škodu přihlásit boxera do psí školky a později školy, bude to brát jako zábavné rozptýlení a zároveň se naučí sebekontrole.

Historie plemene boxer

Německý boxer je velice oblíben již po několik desetiletí. Za jednoznačného předka boxerů je považován tzv. brabantský býkohryz. O chov býkohryzů se starali především myslivci, kteří býkohryze používali k lovu větších zvířat. Jeho úlohou bylo uchopit zvěř a přidržet ji do příchodu myslivce. Z toho důvodu pes musel mít co nejširší tlamu se široce postavenými silnými zuby, účelem nebylo zvíře zabít ani poranit, ale zdržet na místě. Proto je majitelé použili k chovu. Díky tomu došlo k chovatelské selekci, která přinesla psa se širokou tlamou a vyhrnutým čenichem – tedy německého boxera. V dnešní době jsou nejbližší příbuzná plemena německá doga a anglický buldok starého typu.

VIDEA plemene boxer německý

Pro videa s plemenem boxer německý klikněte ZDE