Bišonek

Povaha plemene

Již ze zmíněného historického hlediska je zřejmé, že bišonek je společenský pes, který potřebuje být mezi lidmi. Je to jeho základní potřeba – potom je to veselý, temperamentní a hravý pes. Jeho povaha je vyrovnaná, přítulná, bez známek agresivity, přestože je bišonek nebojácný pes. Vyniká svou přirozenou inteligencí, díky které se velice rychle učí, co je od něj žádáno. Jeho vztah k dalším možným zvířatům v rodině je bezproblémový, k dětem se chová stejně přítulně jako k dospělým, pokud mu samozřejmě neubližují. Vzhledem k jeho velikosti, je to nenáročný pejsek, vhodný i do toho nejmenšího bytu.

Popis bišonka

Malý pes s kadeřavou srstí a veselým výrazem očí. Srst bišonků je hedvábně jemná a visí dolů ve spirálách dlouhých nejméně 7 cm. Barva srsti je u bišonka vždy pouze bílá, někdy s možnými bledě béžovými znaky.

Minimální přípustná výška psů je 27 a u fen 25 cm. Tělo bišonka je dobře stavěné s výrazně vyvinutým hrudníkem a silně vtaženou částí slabin. Hřbet se směrem k ocasu svažuje, ocas je nasazený ve hřbetní rovině a stáčí se zpět přes záď. Není ale zatočený. Nohy bišonka jsou rovné, navzájem rovnoběžné a mají jemné kosti.

Vzhledem k celé velikosti je krk poměrně dlouhý. Hlava působí kulatým dojmem díky střihu, ale tvar lebky je spíše plochý. Uši má bišonek svěšené dolů, sahají zhruba do poloviny délky tlamy. Oči bišonka mají kulatý tvar a jsou velké a vždy tmavé.

Bišonek se v průměru dožívá 14 až 15 let.

Základní péče o psa

Největší díl péče a starostlivosti se u bišonka zcela přirozeně váže k jeho srsti. Ta vyžaduje skutečně každodenní pročesávání až na kůži a pravidelné přistřihování. V ideálním případě by se srst bišonka měla stříhat alespoň jednou za dva až tři měsíce, ale v případě výstav je to nutné i častěji. Střih je nejlépe ponechat odborníkům v psím salonu, vycházet se musí i z oblastních tradic, které jsou ve světě i v rámci Evropy různé. Srst je také nutné pravidelně umývat kvalitním psím šamponem, aby se udržela krásně sněhově bílá. Výchova těchto pejsků není obtížná.

Protože má bišonek velice hustou a dlouhou srst, je důležité stále kontrolovat okolí očí, aby zde bujně rostoucí chlupy nedráždily oči, nebo nepřekážely vidění. Na spodní části tlapek, mezi jednotlivými polštářky někdy vyrůstají přebytečné, dlouhé chlupy, které je také třeba vystříhávat, aby psu nepůsobily problémy při chůzi a pohybu. Bišonek není náročný na pohyb ve smyslu dlouhých procházek, postačí mu i krátké venčení. Ovšem vzhledem k jeho temperamentu je dobré postarat se mu o dostatečné množství pohybu například hrou s míčkem apod. Jejich čipernosti a inteligence si velmi brzy povšimli i různí jarmareční a varietní umělci, a bišonka je proto možné označit i za vynikajícího psího artistu.

Pro skutečně náročnou péči o srst nelze bišonka v žádném případě doporučit zájemci, pro kterého by tato péče o bišonkovu srst nebyla součástí potěšení a radosti z tak krásného psa.

Historie plemene bišonek

Předchůdce tohoto plemene je možné zcela prokazatelně hledat již ve starověku. Tehdy patřili ke skupině tzv. bílých „dámských“ psíků. Jejich obliba pokračovala a dále stoupala i ve středověku, kdy se chovali především na francouzském a italském královském dvoře. Postupným dalším šlechtěním vznikla v období mezi dvěma světovými válkami současná podoba a standard plemene bišonek.

VIDEA plemene bišonek

Pro videa s plemenem bišonek klikněte ZDE